l
Rekordy klimatu - svět
Nejvyšší naměřemá teplota: +57,8 stupňů celsia
(ve stínu) - Al Azízíyah (Libye)
Nejvyšší měsíční průměrná teplota: +48,9 stupňů celsia
- Údolí smrti (USA)
Nejvyšší roční průměrná teplota: +34,4 stupňů celsia
- Dalol (Etiopie)
Nejnižší naměřemá teplota: -89,2 stupňů celsia
- polární stanice Vostok (Antarktida)
Nejnižší měsíční průměrná teplota: -72,0 stupňů celsia
- polární stanice Vostok (Antarktida)
Nejnižší roční průměrná teplota: -56,4 stupňů celsia
- polární stanice Plateau station (Antarktida)
Nejvyšší absolutní výkyv teploty: -71,2 a +35,0 stupňů celsia
- Ojmjakon (Rusko)
Nejkratší období slunečního svitu: Slunce nevychází 168 dní - severní
pól
Největší naměřená rychlost větru: 416 km/h (při povrchu
Země) - Mt. Washington (USA)
Rekordy srážky - svět
Nejvyšší roční průměrné srážky: 12 090 mm - ostrov Kauai
(USA)
Nejvyšší sněhové srážky: 31,1
mm - Mt. Rainier (USA)
Nejvyšší srážky za 1 rok: 26 461 mm - Čérápuňdží (Indie)
Nejvyšší srážky za 1 měsíc: 9 299 mm - Čérápuňdží (Indie)
Nejvyšší srážky za 24 hodin: 1 870 mm - ostrov Réunion (Indický oceán)
Nejprudší déšť: 38,1
mm za 1 minutu - Guadeloupe (Malé Antily) Nejnižší
roční průměrné srážky: 0,5
mm - Dakhla (Egypt)
Nejdeštivější místo - Kauai ( Oceánie / USA stát Havaj)
Průměrné roční srážky – 12
090 mm Návětrné svahy sopky Waialeale (1 569 m n. m.), nacházející
se na ostrově Kauai, jsou považovány za nejdeštivější místo na Zemi. Celoročně
tu vládne tropické podnebí – 350 dnů v roce prší.
Nejzasněženější místo - Mount Rainier (Severní Amerika /USA - stát
Washington)
Roční sněhové srážky - 31,3m Nejvíce sněhu v průběhu 12 měsíců napadlo na
vrcholu Mt. Rainier, který je vlastně vyhaslou sopkou. Měří 4 392m n. m. a je
součástí Kaskádového pohoří (angl. Cascade Range), táhnoucí se 900 km podél západního
pobřeží USA a Kanady. Vrchol poprvé zdolal generál Občanské války Hazard
Stevens v roce 1870.
Nejsušší místo – Asuán (Afrika/Egypt)
Průměrné roční srážky – 0,5
mm Minimální množství srážek připadá na obratníkové
oblasti. Nejméně srážek mají některé oblasti Sahary. Nejvýraznější je oblast v
okolí města Asuán, ležícího u řeky Nil.
Nejnehostinnější místo – Údolí smrti (Severní Amerika/USA stát Kalifornie)
Suché horké podnebí s ročními průměrnými srážkami pod 70 mm , letní teploty nad 40°C maximální teplota 57°C Údolí smrti je 225 km dlouhá a 8 až 26 km široká bezodtoková
proláklina na jihozápadním okraji Velké pánve (Great Basin), v severní části
Mohavské pouště (Mojave Desert). Název vznikl po smrti skupiny zlatokopů v roce
1849. Od roku 1933 je oblast chráněna. (Death Valley National Monument).
Největší oceán - Tichý oceán
Rozloha 179
679 000 kilometrů čtverečních (50% rozlohy světového
oceánu)
Nejmenší oceán - Severní ledový oceán
Rozloha 13
100 000 kilometrů čtverečních (4% rozlohy světového
oceánu)
Největší salinita - Rudé moře
Salinita dosahuje 41 promile. Je to obsah solí rozpuštěných v mořské vodě,
největší část solí tvoří sodík a chlór (kuchyňská sůl) a to 85% v moři
rozpuštěných látek. Kdyby se voda z oceánů odpařila, vytvořila by se na všech
kontinentech 150 m
silná vrstva soli. Nejnižší salinitu má Baltské moře 7,2 promile - důvodem je
přítok sladké vody do tohoto moře. Průměrná salinita moře je mezi 33 až 37
promile.
Teplota mořské vody
Teplota je ve velkých hloubkách stejná, má asi 0-3 stupňů Celsia, na
povrchu se mění podle podnebí a mořských proudů. Teplota závisí na salinitě
(při 35 promile je -1,91
stupně Celsia), proto mořská voda zamrzá déle než
sladká. Teplota vody na mořské hladině se pohybuje od -2 stupňů Celsia v
Bílém moři až po 35,6 stupňů v mělkých částech Perského zálivu.
Nejčistší voda - Weddellovo moře
U Antarktidy ležící Weddellovo moře vědci pomocí Sechiho desky v hloubce 80 m pozorovali čirost vody,
blížící se čirosti, která se dá dosáhnout u destilované vody.
Mořské proudy
Nejrychlejší mořský proud 29,6
km/h je Nakwakto Rapids v Slingbyjském průlivu v Britské
Kolumbii v Kanadě. Vlny jsou nejznámější projev ocánů a moří. Energie vln,
znásobená silným větrem, může mít ničivé následky. Například bouřlivé vlny,
vysoký příliv a silný výtr způsobily, že hladina Severního moře vystoupila v
roce 1953 o 3 m
nad mormál, což v Holandsku způsobilo rozsáhlé záplavy.
Nejvyšší vlny
Na otevřeném moři byla pozorována vlna vysoká 34 m, vytvořila se během
hurikánu. Vlny tsunami vznikají díky podmořskému zemětřesení a sesuvech.
Dosahují rychlostí až 800
km/h. Na otevřeném moři jsou to nízké vlny, ale při
nárazu na pobřeží narůstají až do výšky několika desítek metrů. V roce 1771 se
u ostrovů Rjúkjú vytvořila tsunami, jejíž výška se odhaduje na 85 m!
Největší hloubka oceánu - Mariánský příkop (Tichý oceán,340km jihozápadně
od ostrova Guam)
Hloubka 10 924m. Mariánský příkop má délku2 550km a průměrnou šířku 70km.
Jako první určila jeho hloubku 10 863m v roce 1951 britská výzkumná loď
Challanger. V roce 1959 provedla nové měření posádka ruské lodě Vitjaz‘.
Zjistila hloubku 11 034m. V roce 1960 americký batyskaf Trieste sestoupil do
hloubky 10 917m. Podle posledního měření Japaonska pod záštitou UNESCO (v roce
1984) dosahuje největší hloubka 10 924+/- 10m.
Pořadí hloubek oceánů
Největší moře - Filipínské moře (Asie - Oceánie)
Plocha - 5 726 000
km čtverečních, max. a hloubka 10 830m. Okrajové moře
Tichého oceánu. Jeho hranice tvoří řetězce ostrovů - Filipíny, Taiwan, Rjúkju,
Japonské ostrovy, Mariany a Karolíny. Portugalský mořeplavec Fernao de
Magalhaes se ve španělských službách jako první Evropan přeplavil přes
Filipínské moře.
Pořadí rozlohy moří
Největší záliv - Bengálský záliv (Asie)
Plocha - 2 172 000
km čtverečních. Maximální hloubka 3 955 m. Obrovský záliv
Indického oceánu mezi přední a zadní Indii, Andamanami a Nikobarami. Do Bengálského
zálivu společně ústí veletoky Ganga a Brahmaputra a vytvářejí nejmohutnější
deltu na světě pod mořskou hladinou. Charakteristické jsou podmořské říční
kaňony. Oblast je známá i největším řáděním cyklónů. Katastrofu století
způsobil cyklón v roce 1970. Trval 15 hodin, zahynulo při něm asi půl miliónu
lidí a další milión Bengálců přišli o úrodu a o přístřeší.
Pořadí rozlohy zálivů
Největší lagunou je Laguna Patos
Rozloha: 10 145 km
čtverečních. Leží na jihovýchodě Brazílie a úzkým průlivem je spojena s
Atlantským oceánem a s lagunou Mirim - 2 965 km čtverečních.
Nejdelší průliv - Mosambický průliv (Afrika)
Délka - 1760 km,
šířka – 422 až 925 km
Mosambický průliv odděluje největší africký ostrov Madagaskar od pevniny. V
severní části průlivu leží hornaté sopečné souostroví Komory. Průlivem proudí
rychlostí 2,8 km/h
teplý povrchový Mosambický proud. V roce 1497 obeplul Afriku portugalský
mořeplavec Vasco da Gama a jako první Evropan se plavil Mosambickým průlivem.
Nejširší a nejhlubší průliv - Drakeův průliv (Jižní Amerika - Antarktida)
Šířka více než 1 100 km,
délka 460 km,
průměrná hlubka 3 400 m
(max. hlubka 5 248 m),
teplota vody na hladině 0,5 - 6 stupňů Celsia. Průliv vznikl mezi
jihoamerickou pevninou (Ohňová země) a Antarktickým poloostrovem. Spojuje
Atlantský a Tichý oceán. Vyznačuje se chladným počasím a častými bouřkami.
Průlivem se pohybuje nejmohutnější oceánský proud - drift západních větrů
(intenzita jeho průtoku je třikrát větší než intenzita průtoku Golfského
proudu). Jeho povrchová rychlost je asi 0,75 km/h. Pojmenován byl
podle viceadmirála sira Francise Drakea, prvního Angličana, který v letech 1577
- 1580 obeplul svět. Tento pirát a mořeplavec proplul průlivem v roce 1578.
Nejužší mezikontinentální průliv – Bospor (Evropa – Asie/ Turecko)
Minimální šířka 660 m,
délka 32 km,
hloubka 33 až 105 m.
Průliv mezi Evropou a Asií, spojuje Černé a Marmarské moře. Vznikl zatopením
říčního koryta s vysokými strmými břehy a mnohými zátokami (největší Zlatý
roh). V Istanbulu je přemostěn dvěma mosty. Bosporem vede významná námořní
cesta. Na jeho březích bylo v 8. století před naším letopočtem založeno řecké
město Byzantion, od roku 330 Konstantinopolis (hlavní město východní části
Římské říše), v roce 1453 byl dobyt Turky a přejmenován na Istanbul.
Vybrané charakteristiky průlivů
Nejmohutnější fjord – Vestfjorden (Evropa/ Norsko)
255 km
dlouhý záliv mezi severozápadním pobřežím Norska a souostrovím Lofoty. Pobřeží
ostrovů i pevniny je skalnaté a horizontálně velmi členité. Fjord je zvláštní
mořského zálivu vytvořen činností ledovce. Je úzký a dlouhý, má velmi strmé svahy
a sahá daleko do pevniny. Fjordy jsou mnohem hluboké, protože úroveň mořské
hladiny, do které ledovec sestupoval, byla v dobách ledových mnohem nižší. I
proto jsou vody fjordu, oddělené od sousedního moře skalnatým prahem, který
obyčejně uzavírá dno fjordu, jsou i málo provzdušněné a chudé na mořské
živočichy.
Vybrané charakteristiky fjorů
Nejvyšší mořské útesy – Milfordský záliv (Oceánie/ Nový Zéland)
Břehy vystupují z vody 1
584 m nad hladinou a pod ní ještě klesají do hloubky 400 m. Najdeme jej na Jižním
ostrově Nového Zélandu, jde o fjord, vymodelovaný ledovcem. Zasahuje 20 km do vnitrozemí. Je to
krajina vysokých útesů, vodopádů a zelených lesů. Vlhké podnebí tady vytvořilo
jeden z největších vodopádů na světě Sutherland falls – 579 m vysoký.
Nejvyšší mořský příliv – záliv Fundy (Severní Amerika/ Kanada)
Při přílivu stoupá hladina moře v zálivu až o 19,6 m. Záliv v délce 151 kilometrů je
vklíněn mezi pevninu a poloostrov Nové Skotsko na východním pobřeží Kanady. K
poloostrovu v roce 1498 připlul Ital Giovanni Caboto. Později Francouzi
prohlásili území za svoji državu (1535) – Arkádie. V roce 1623 byla založena
první anglická kolonie na kanadském území Nová Skotia.
Místa nejvyšších přílivů
Největší plocha mořského ledu - Arktida (Evropa, Asie, Severní Amerika/
Norsko, Rusko, USA, Kanada)
Rozloha mořského ledu koncem léta 9 milionů kilometrů čtverečních. Rozloha
ledu koncem zimy 12 milionů kilometrů čtverečních. Průměrná tloušťka ledu je 3
až 5 m.
Souvislé plochy ledu otevřeného moře tvoří tabulový led, silný 2 až 2,5 m. Vlivem vlnění,
mořských proudů a přílivu se rozlámou tabule na kry a vytvoří 5 až 6 m vysoké ledové vrstvy, pod
hladinou až 3 násobně větší (dohromady 15 až 20 m). Ledové kry na moři
nemají svůj původ v mořském ledu. Tyto mohutné plovoucí kry vznikly ulomením
(telením) kontinentálního ledovce. Tyčí se až 80 metrů nad hladinou
(přitom je to jen 1/9 jejich výšky, zbytek ukryt pod vodou). Tyto obrovské masy
ledu mohou díky mořským proudům a větru cestovat do velkých vzdáleností. V
Atlantiku až po 36 stupeň s.š. a mohou ohrožovat i námořní dopravu (např.
Titanic r. 1912).
Největší plocha kontinentálního ledu – Antarktida
Celá Antarktida je z 99% zaledněná. Rozloha ledu tedy činí 13 802 000 kilometrů
čtverečních. Roztáním ledu by vzniklo 24 900 000 kilometrů
krychlových vody, čímž by se zaplavilo asi 10% souše. Průměrná tloušťka ledu je
2 200 m,
maximální tloušťka je 4 776
m.
Nejdelší vysokohorský ledovec – Beringgův ledovec (Severní Amerika/ USA –
Aljaška)
Jeho délka je 170 km.
Vysokohorský ledovec se plazí z Vrchů svatého Eliáše (Mt. Logan 5 951 m) až k ostrovu Kayak
ležícímu u břehu Aljašky. Ledovec je pojmenován podle dánského mořeplavce
Viruse Jonassena Beringa, který ze v roce 1741 přistál s ruskou výpravou u
aljašského břehu. Ledovce se pohybují různou rychlostí. Například alpské se
pohybují 80 – 150 m/rok, himalájské 700 - 1300 m/rok, na pobřeží Grónska je
ovšem rychlost až 9 900 m/rok.
Největší jezero – Kaspické moře (Evropa, Asie/Ruko, Kazachstán,
Turkmenistán, Írán, Azerbajdžán)
Plocha 371 000
kilometrů čtverečních a max. hloubka 1 025 m. Bezodtokové jezero
v nejrozsáhlejší depresi – Kaspické proláklině (-28,5 m pod hladinou moře).
Před asi 12 miliony lety bylo spolu s Černým mořem a Aralským jezerem součástí
velkého moře Tethys. Asi 3 vody pochází z řeky Volhy. Salinita se pohybuje od
0,05 promile u ústí řeky Volhy po 350 promile v zálivu Garabogazköl. Průměrná
salinita je pak 11-13 promile.
Největší sladkovodní jezero – Velká kanadská jezera (Severní Amerika/USA,
Kanada)
Celková rozloha jezer je 244 725 kilometrů čtverečních. Spojený komplex
pěti jezer tektonického a ledovcového původu odvodňuje řeka sv. Vavřince do
Atlantického oceánu. Největším jezerem je Hořejší jezero – 82 414 kilometrů
čtverečních (větší než ČR). Dalšími jezery jsou jezero Huronské (59 596 km čtverečních),
Michiganské (57 441 km
čtverečních), Erijské (25
745 km čtverečních) a jezero Ontario (19 529 km čtverečních).
Největší jezera světa
Nejhlubší jezero – Bajkal (Asie/Rusko)
Maximální hloubka 1 637 m
(průměrná hloubka 730 m),
rozloha 31 500 km
čtverečních. Najdeme jej v tektonické proláklině na jihu východní Sibiře. Obsahuje
asi 18% světových zásob pitné vody na Zemi (21 670 km krychlových),
což je tolik, jako Velká kanadská jezera dohromady. Napájí ho 336 řek, ale
vytéká jenom jediná Angara. V průzračné málo mineralizované vodě žije asi 1 200
druhů živočichů (z toho 3 endemických) a 600 druhů rostlin.
Nejhlubší jezera světa
Nejvýše položené splavné jezero – Titicaca (Jižní Amerika/Peru, Bolívie)
Leží v nadmořské výšce 3
810 m. Jeho rozloha činí 6 900 – 8 300 km čtverečních a
max. hloubka je 304 m.
Toto bezodtoké jezero tektonického původu zásobují krátké, ale vodnaté řeky z
okolních svahů And. Je spojeno řekou Desaguadero se sousedním jezerem Poopó.
Největší občasné jezero – Eyreovo jezero (Austrálie/Australský svaz)
Pouštní jezero s rozlohou 9 000 až 15 000 kilometrů
čtverečních po několika suchých letech úplně mizne. Jezero velmi výrazně mění
svou velikost. Je nejníže položeným velkým jezerem (-16 m). Nejzvláštnější je na
něm to, že je v něm málokdy voda. V důsledku nízkých srážek (méně než 120 mm ročně) je většinou
suchou slanou pánví. Solná kůra bývá často až 1 metr silná. Maximální
naplnění 1,2 metru
ovšem jezero dosahuje jen několikrát za století.
Největší soustředění jezer – Finská jezerní plošina (Evropa/Finsko)
Více než 60 tisíc jezer a jezírek hustě propojených řekami tvoří rozsáhlý
vodní systém. Finskou jezerní plošinu vytvořil pleistocénní kontinentální
ledovec. Jezera pokrývají asi polovinu plošiny což je 9% území Finska.
Největšími jezery je Saimaa (4
377 km čtverečních), Inari (1 102 km čtverečních).
Krajina v okolí je charakteristická morénami, močály a hlavně jehličnatými lesy
(tajgou).
Nejdelší a nejvodnatější řeka světa - Amazonka (Jižní Amerika/Peru,
Kolumbie, Brazílie)
Amazonka (Río Amazonas) je nejvodnatější (219 000 metrů krychlových
za sekundu) a nejdelší (6
296 km až 7 062 km - záleží na tom, odkud se počítá) řeka
světa (v druhém případě je někdy její prvenství zpochybňováno, vážného
konkurenta zde představuje Nil - 6695 km). Plocha jejích povodí činí 6 915 000 km
čtverečních a zabírá 40% Jižní Ameriky, přičemž podstatná část jejího toku
protéká Amazonským deštným pralesem. Ústí do Atlantského oceánu. Řeka pramení v
Peruánských Andách. Za hlavní zdrojnici se považuje řeka Carhuasunta (podle
doc. Janského, PřF UK). Protéká Peru, pak tvoří relativně krátkou hranici mezi
Peru a Kolumbií a nakonec se vnořuje do Brazílie, napříč jejím územím teče k
Atlantiku. Amazonka má nad 1 000 větších přítoků. Zde jsou ty nejvýznamnější:
Branco, Casiquiare canal, Madeira, Maranon, Negro, Tapajós, Ucapali, Xingu,
Yapura.
Nejvyšší vodopád – Angelův vodopád (jižní Amerika/ Venezuela)
Padá 979 m
z plochého Ďáblova vrchu (Auyan Tepui). Voda nejdřív stéká 807 m na kamennou římsu a
potom dalších 172 m
až do jezera ležícího na úpatí vrchu. Název dostal podle amerického pilota,
hledače zlata a diamantů Jimmiho Angela, který ho objevil v roce 1935.
Nejvyšší vodopády světa
Největší vodopádový systém – vodopády Iguazú (Jižní Amerika/ Brazílie,
Argentina)
Šířka 4 km,
výška 72 m,
průměrný roční průtok vody 1 725 metrů krychlových
vody za sekundu, 275 oddělených ramen. Vodopády vytváří řeka Iguazú. Těsně před
ústím do řeky Paraná padá přes okraj plošiny do hloubky 72 m. Vytvořila se tu rokle
zvaná Ďáblův chřtán (Garganta del Diablo). Hukot těchto mohutných vodopádů je
slyšet do vzdálenosti 25 km.
Žádné jiné vodopády nejsou tak rozsáhlé i proto byla tato oblast v roce 1939
vyhlášena národním parkem.
Nejmohutnější vodopády světa
Nejkrásnější vodopády – Viktoriiny vodopády (Afrika/ Zambie, Zimbabwe)
Řeka široká 1 700 m
padá do hloubky 128 m
kaňonem širokým 44 až 100 m.
Oblaka vodní páry dosahující výšky až 300 m jsou vidět už ze vzdálenosti 50 km. Vodopády se zde řítí
do hluboké skalní rokle, která kolmo protíná koryto řeky. Viktoriiny vodopády
se dělí na Východní katarakt, Duhové vodopády, Ďáblův vodopád, Podkovové
vodopády a Hlavní vodopády. Tyto vodopády objevil 17. listopadu 1855 skotský
misionář David Livingstone, který vodopády pokřtil jménem královny Viktorie.
Pro domorodce to byl jenom „dým, který hřmí“ (mosi-oa-tunya).
Nejznámější vodopády – Niagara (Severní Amerika/ USA, Kanada)
Vodopády, které vznikly asi před 10 000 lety, jsou nejnavštěvovanější
vodopády na světě. Přitahují kolem 10 milionů návštěvníků ročně. Vodopády se
vytvořili na řece Niagara, která vytéká z Erijského jezera a ústí do jezera
Ontario. Kozím ostrovem jsou rozděleny na kanadskou Koňskou podkovu (Horseshoe
Falls) – vysoké 48 m,
široké 792 m.
A na Americké vodopády (American Falls) a Svatební závoj (Bridal Veil Falls) –
vysoké 51 m,
široké 305 m.
Průměrný průtok je 5 936 metrů krychlových za sekundu. Díky úsilí
Fredericka Law Olmsteada byly již v roce 1885 vodopády vyhlášeny za národní
park USA.
Největší soustředění gejzírů – Yellowstonský národní park (Severní Amerika/
USA – Wyoming)
Nejstarší národní park světa – 1872, je místem největšího soustředění
gejzíru na Zemi. V oblasti se 8 991 kilometrů čtverečních se nachází více než
200 gejzírů a 10 000 horkých pramenů a množství fumarol (proudy vodní páry a
horkých plynů vystupující z trhlin a pukliv v zemi). Kromě oblasti Old Faithful
jsou dalšími atrakcemi gejzíry White Dome, Pink Cone, Narcissus a jezero
Firehole Lake. V letech 1962-1969 tu eruptoval nejvyšší periodický činný gejzír
– Steamboat. V intervalu od 5 dnů do 10 měsíců stříkal vodu do výšky až 115 m. Od roku 1955 nečinný
Velký Gejzír měl největší výron vody – 3 785 000 litrů
vody. V této oblasti leží i nejznámější a nejnavštěvovanější gejzír Old
Faithful (Starý věrný), pravidelně v rozmezí 60 až 65 minut eruptuje do výšky 40 metrů již nejméně 200
let. Území bývalo domovem mnoha indiánských kmenů, Siuxové se zasloužily o
jméno parku, když útesy u řeky nazývaly „Mi-tsi-a-da-zi“ (žlutý kámen).
Místo s největším počtem termálních pramenů – Island (Evropa/ Island)
Na ostrově se nachází 800 geotermálních oblastí a asi 7 000 termálních
pramenů. Na jihozápadě se nachází gejzír s islandským názvem Geysir (výron),
který vymršťoval každých 24 hodin po dobu 10 minut vodní sloupec do výšky 30 m. Podle něho dostaly název
všechny ostatní gejzíry. Island má i světové prvenství i ve využívání
termálních pramenů na vytápění bytů a skleníků.
Nejmohutnější gejzír – Waimangu (Oceánie/ Nový Zéland)
Horkou vodu, bahno a kameny vyvrhoval v intervalu 30 hodin do výšky 300 až 400 metrů! Vznikl v roce 1900 a existoval 4 roky. Při
jeho posledním neočekávaném projevu (1. dubna 1917) zahynuli čtyři lidé. Dnes
se na jeho místě nachází stejnojmenné jezero.
Nevětší ostrov - Grónsko (Severní Amerika/ Grónsko)
Plocha 2 130 750 km
čtverečních. Největší vrch - Gunnbjorns Fjeld (3 734m.n.m.). Ostrov objevil v
roce 875 Vikingský mořeplavec G. Gunnbjorn. V letech 982-985 prozkoumal
jihozápadní pobřeží Erik Rudý, později jej osídlili přistěhovalci z Islandu. Od
roku 1380 zámořské území Dánska a od roku 1979 rozsáhlá vnitřní samospráva.
Grónsko má členité pobřežím, více než 80% povrchu je zaledněno (pokryto druhým
největším pevninským ledovcem světa) s max. tloušťkou 3 400 m.
Největší ostrovy světa
Největší souostroví - Malajské souostroví (Asie/Malajsie-Filipíny-Indonésie-Singapur-Brunej)
Asi 21 000 sopečných a korálových ostrovů, rozloha 2 000 000 km
čtverečných. Patří k němu Malé Sundy (Timor, Sumbawa, Sumba, Bali, Flores,
Lombok, Wetar…..), Velké Sundy (Kalimantan, Sumatra, Jáva, Sulawesi,…..),
Filipíny (Luzon, Mindanao, Mandoro, Palawan, Samar, Negros, Panay), Moluky
(Halmabera, Seram, Buru….), Aruské ostrovy aj. Celá oblast je seismicky velmi
aktivní, nachází se tu více než 300 sopek, z toho 128 činných, častým jevem
jsou zemětřesení.
Největší korálový útes - Velká útesová bariéra (Austrálie/ Australský svaz
- stát Queensland a Teritorium ostrovů Korálového moře)
Délka je 2 300 km,
šířka 2 až 150km. Většina útesů je během přílivu ponořena pod hladinu moře,
během odlivu ční některé až metr nad vodu. Vzdálenost útesů od pobřeží je na
severu 30-40 km,
na jihu 200km. V celém pásu je jenom 20 průchodů pro větší lodě.
Největší korálový ostrov (atol) – Kiritimati (Oceánie/ Polynésie –
republika Kiribati)
Původně se jmenovala Vánoční ostrov. Plocha 642 km čtverečních, plocha
souše je 288 km
čtverečních. Atol objevili v roce 1643 španělští mořeplavci. Na vánoce v roce
1777 k němu připlul anglický mořeplavec James Cook.
Nejodlehlejší ostrov – Velikonoční ostrov (Oceánie/ Chile)
Nejvýchodnější obývaný ostrov Polynésie vzdálený asi 3 300 km od pobřeží Jižní
Ameriky. Polynésané jej nazývali Rapa Nui což znamená Pupek Světa. Tento
skalnatý sopečný ostrov v Tichém oceáně s rozlohou 180 km čtverečních, nazvaný
nejosamělejším místem, objevil Holanďan Jakob Roggeveen roku 1722. Od roku 1888
je ostrov chilské závislé území. Velikonoční ostrov se proslavil i obřími
kamennými sochami – moai.
Nejvzdálenější místo od moře – Džungarská brána (Asie/ Kazachstán, Čína)
Toto místo ležící ve střední Asii je vzdáleno od nejbližšího moře 2 650 km. Sníženina se
suchým podnebím má nadmořskou výšku 450 m, šířku 10 až 40 km a délku 100 km. Džungarskem vedla
významná starověká a středověká obchodní hedvábná cesta. Spojovala Čínu s
Římskou a Byzantskou říší. Od 2. století před n.l. se její zásluhou dostal do
Evropy čínský papír, hedvábí a porcelán.
Největší poloostrov – Arabský poloostrov (Asie/ Saúdská Arábie, Omán,
Jemen, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar)
S rozlohou 2 780 000
km čtverečních je nejrozlehlejším poloostrovem světa.
Poloostrov omývá Rudé moře, Adenský záliv, Arabské moře, Ománský a Perský
záliv. Většinu povrchu tvoří rozsáhlá plošina s pouštěmi a rozvětvenou sítí
vádí. Nacházejí se zde nejbohatší ložiska ropy na světě. Na jihu a západě
vyzdvižená pohoří s nejvyšším vrchem Hanhúr 3 760 m.n.m.
Největší poloostrovy světa
Nejdelší pohoří – Kordillery/ Andy (Severní, Střední, Jižní Amerika/
Kanada, USA, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika,
Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina)
Kordillery jsou pásmem pohoří s ledovci a činnými sopkami. Táhnou se
západním okrajem amerického kontinentu v délce asi 16 000 km. V Severní
Americe jsou široké až 1
700 km, v Jižní Americe 700 km. Maximální výšky
dosahují Kordillery v Severní Americe na Aljašce Mt. McKinley – 6 149 m.n.m. a v Jižní
Americe v Argentině – Aconcagua (6 959 m.n.m.).
Nejpříkřejší stěna – Half Dome (Severní Amerika/ USA – Kalifornie)
Severozápadní stěna je vysoká 670
m a široká 975
m, ale v žádném bodě se neodchyluje od vertikály o více
než 7 stupňů. Útvar Half Dome, symbol Yosemitského národního parku (vyhlášen v
roce 1890), je vysoký 1 490
m.
Největší absolutní výška – Mauna Kea (Oceánie/ USA – stát Havaj)
Vrchol ční jen 4 205 m
nad mořskou hladinu, její podmořská část je však vysoká 6000 m, takže celková délka
je 10 205 m.
A můžeme ji považovat i za nejvyšší sopku světa. Ostrov osídlili kolem roku 500
n.l. Polynésané. V roce 1778 ho objevil anglický mořeplavec James Cook.
Nejvyšší pohoří – Himálaj (Asie/ Indie, Pákistán, Nepál, Čína, Bhútán)
Délka 2 500 km,
šířka 180 až 350 km,
11 vrcholů dosahuje výšky nad 8
000 m.n.m. Himálaj je pohoří, které se nedá srovnat s
žádným jiným na světě. Je gigantické nejen svoji výškou, ale i rozlohou. Pohoří
ležící v několika souběžných horských pásech, bylo vyvrásněno ve třetihorách a
podle propočtů se v posledních 100 000 letech zvyšují každý rok o 4 cm! Pohoří se dělí na tří
pásma, která se postupně zvyšují k severu: Siválik, Malý Himálaj, Vysoký
Himálaj.
Nejvyšší hora – Mount Everest/ Ču-mu-lang-ma/ Qomolangma Feng/ Sagarmatha
(Asie/ Nepál, Čína)
Nejvyšší hora světa leží v Centrální Himálaji na hranici Nepálu a Číny. Je
to mohutná pyramida se třemi mohutnými stěnami a třemi hlavními hřbety, které
od severu, jihu a západu stoupají k vrcholu. Nejdelší z těchto ohromných pilířů
je severní hřeben. Masiv je tvořen krystalickými horninami a vápenci. Ledovce
stékají z jeho svahů do výšky 5
000 m.n.m. V roce 1852 se poprvé podařilo změřit nejvyšší
horu planety, kterou pojmenovali po vedoucím geodetické skupiny George Everesta
na Mt. Everest. Pokořiteli nejvyšší hory světa se jako první stali 29. května
1953 Novozélanďan Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgay. První žena pokořila
Mt. Everest v roce 1975 a
byla to Japonka Junko Tabei. Území v okolí této střechy světa je obýváno hlavně
příslušníky etnické skupiny Šerpů – název pochází z tibetských slov Shar
(východ) a Pa (lidé) a znamená tedy východní lidé.
Nejvyšší hory světa
Nejhezčí hora – Matterhorn (Evropa/ Švýcarsko, Itálie)
S výškou 4 478 m
není nejvyšším vrcholem Evropy, dokonce ani nejvyšším vrcholem Alp (leží v
Pevninských Alpách), ale přesto je Matterhorn považován za nejhezčí horu pro
svou nádhernou linii, která je ještě zvýrazněna tím, že stojí o samotě.
Matterhorn má čtyři stěny se čtyřmi velmi výraznými hranami, což mu dává vzhled
pyramidy. První úspěšnou výpravu na tento nádherný vrchol vedl anglický
horolezec Edward Whymper v roce 1865. Čtyři z devíti členů výpravy však na
severní stěně tragicky zahynuli.
Nejvyšší sopka – Volcán San Pedro (Andy/ Chile)
S nadmořskou výškou 6 154
m je v současnosti pokládána za nejvyšší sopku světa.
Ale vítězství je to prozatímní, neboť vulkány se mohou silou výbuchu zcela
rozmetat a nebo díky silným lávovým výlevům mohou navýšit sopečný kužel. Ovšem
je zcela jisté, že nejvyšší sopky světa najdeme v pohoří lemující západní okraj
Americké pevniny – Andy. V první patnáctce nejvyšších sopek světa jsou totiž
všechny právě v těchto místech.
Nejvyšší sopky světa
Absolutní nejvyšší sopka –Mauna Kea (Oceánie/ USA – stát Havaj)
Viz. největší absolutní výška.
Největší sopečný výbuch – Théra/ Santorin (Evropa/ Řecko)
Výbuch v roce 1625 před n.l., byl asi 130-krát silnější než současná
vodíková bomba. Ostrov Théra leží v jižní části Egejského moře. Je součástí
souostroví Kyklady a je asi 100
km vzdálen od největšího řeckého ostrova Kréta.
Obrovským výbuchem v polovině 17. století před našim letopočtem skoro celý
zmizel. Původně to byl asi 1
300 metrů vysoký ostrov, který vznikl opakovanou
sopečnou činností. Výbuch ho skoro celý zničil a do atmosféry vrhl téměř 100 km krychlových horniny.
Po katastrofálním výbuchu z něj zůstal pouze obrovský kráter – kaldera, který
se zaplnil mořskou vodou. Okraje kaldery ční dnes 566 m nad mořskou hladinou.
Předpokládá se, že tento obrovský výbuch způsobil zánik vyspělé starověké
minojské kultury na Krétě. Podnítil možná i vznik legendy o Atlantidě – o velké
civilizaci na ostrově, který prý zničila přírodní katastrofa.
Největší historicky doložený sopečný výbuch – Krakatau (Asie/ Indonésie)
Malý sopečný ostrov Krakatau, ležící v Sundském průlivu mezi indonéskými
ostrovy Sumatra a Jáva, je vysoký 813
m a má rozlohu jen 15 km čtverečních. Sopka, která se na ostrově
nachází od roku 1860 spala. Její nečekaný výbuch 26. srpna 1883 zničil dvě
třetiny ostrova. I když tato exploze byla pouze pětinou santorijské (thérské)
katastrofy, považuje se za nejsilnější historicky doložený sopečný výbuch.
Způsobil přílivovou vlnu, která smetla 163 vesnic a zahubila 36 000 lidí.
Balvany byly vyvrhovány do výšky 55
km a popel padal o deset dnů později ve vzdálenosti až 5 330 km. Explozi bylo
slyšet v okruhu 5 000 km
jako dunění děl. Slyšitelná byla na 1/13 povrchu Země!
Největší kráter způsobený dopadem meteoritu – Barringerův kráter/ Meteor
Crater (Severní Amerika/ USA – stát Arizona)
Průměr 1 264 m,
hloubka 174 m.
Před 20 až 50 tisíci lety dopadl na území Arizonské pouště obrovský meteorit o
průměru nejméně 30 metrů.
Před nárazem měl hmotnost asi 70 000 tun, ale protože dopadl rychlostí 70 000 km/h, se po
nárazu roztříštil na kousky. Exploze byla tak silná jako 40 násobek atomové
bomby, která zničila Hirošimu. Evropané ho objevili v roce 1871 a domnívali se, že jde
o sopečný kráter. Až v roce 1902 Daniel Barringer dokázal, že jde o meteorický
kráter. Horniny v okolí totiž nejsou sopečného původu a vykazují stopy toho, že
je roztříštilo velké těleso, které na ně dopadlo velkou rychlostí.
Nejdelší zlom zemské kůry – zlom San Andreas (Severní Amerika/ USA – stát
Kalifornie)
Zlomová linie je dlouhá 1
050 km a sahá asi 16 km pod zemský povrch. Posun místy činí až 120 m. V oblasti západního
pobřeží Severní Ameriky se proti sobě posunují dvě litosférické desky Země. Dno
Tichého oceánu se podsouvá rychlostí 5 cm ročně pod americký kontinent, což
způsobuje častá zemětřesení. Od San Franciska až ke Kalifornskému zálivu se
táhne zlomová linie, nazývaná zlom San Andreas. Jedno z nejničivějších
zemětřesení, způsobených pohybem v oblasti tohoto zlomu, proběhlo v roce 1906 v
San Francisku. Zemětřesení a následné požáry zničily velkou část města a
zahynulo 700 lidí.
Nejvyšší náhorní plošina – Tibetská náhorní plošina (Asie/ Čína)
Délka 2000 km,
šířka 1 100 km
činí s celkovou rozlohu přes 2 000 000 km čtverečních s Tibetské náhorní
plošiny největší náhorní plošinu na Zemi. Navíc s průměrnou nadmořskou výškou 4 875 m také plošinu
nejvýše položenou. Leží ve Střední Asii obklopena vysokým pohořím Himálaj, Karakoram,
Kunlun Shan. V rovnoběžkovém směru protínají plošinu pohoří vysoká nad 7 000 m (Transhimálaj)
oddělena hlubokými údolními jezery (např. největší tibetské jezero Nam-Co leží
v nadmořské výšce 4 627m). Vysokohorské, výrazně suché podnebí s ročním úhrnem
100-200 mm
je způsobeno hradbou Himálaje, která brání pronikání vlhkého vzduchu od jihu.
Sněžná čára vede ve výšce 5
800 m.n.m. Již v 7. století sjednotil zde žijící kmeny
panovník Srong-tzan-sgam-po. V současnosti je Tibet autonomním oblastí v rámci
Číny (2 mil.
obyvatel). Hlavní město Lhasa bylo do roku 1959 sídlem dalajlámy.
Nejnižší bod pevniny – Mrtvé moře (Asie/ Izrael, Jordánsko)
Mrtvé moře leží v nejhlubší proláklině Země. Hladina jezera (79 km dlouhé, 5-17 km široké) leží 400 m pod hladinou moře.
Vzniklo v části Velké příkopové propadliny. Hloubka je velmi rozdílná od 9 m v jižní části po 401 m hloubky na severu.
Podnebí v okolí Mrtvého moře je suché (50-100 mm srážek) a horké 12 stupňů Celsia v
zimě a 31 stupňů
Celsia v létě). Množství srážek ovlivňuje také vodní
výšku hladiny. V dlouhodobém průměru byly zaznamenány až 12-ti metrové výkyvy.
Téměř všechna voda, která do Mrtvého moře vtéká z řeky Jordán, se vypaří, čímž
se nadměrně zvyšuje koncentrace soli. Vzhledem k vysoké salinitě (až 310 promile),
která je 7,5-krát větší než u mořské vody, v něm žijí jen některé baktérie.
Nejhlubší prolákliny světa
Největší údolí – Velký Kaňon/ Grand Canyon (Severní Amerika/ USA – stát
Arizona)
Délka 350 km,
maximální hloubka 1 800 m,
šířka 200 m
až 29 km.
Velký kaňon je vyhlouben do vyklenuté Koloradské plošiny (celková rozloha
dosahuje téměř 350 tisíc kilometrů čtverečních). Hloubka kaňonu dosahuje v
průměru 1 600 až 1 700 m
a je dílem zahlubující se řeky (koryto řeky Colorado se místy zužuje až na 7 m a je hluboké do 30 m), zatímco šířka a
především všechny skalní útesy, svislé stěny a stupně vznikly spolupůsobením
dešťů, tajícího sněhu, mrazu a horka. Hloubková eroze je umocněna skutečností,
že řeka Colorado sbírá svou vodu na svazích Skalnatých hor (Rocky Mountains),
bohatých na srážky. Tok řeky má na úseku od Powellova jezera po jezero Mead
nespočet zákrutů hlavního kaňonu a spleť desítek bočních kaňonů. Ty tvoří jednu
z nejúchvatnějších přírodních scenérií světa, která je už od roku 1919 součástí
národního parku (Grand Canyon National park) s rozlohou 4 930 km čtverečních –
ročně jej navštíví téměř 4,5 milionů turistů. Překrásné stěny Velkého kaňonu se
skládají z desítek různých vrstev hornin. Každá jednotlivá vrstva vznikla v
jiném geologickém období. Nejmladší horniny na okraji plošiny jsou 225 milionů
let staré a horniny tvořící dno kaňonu jsou staré více než 2 miliardy let.
Nejvelkolepější skalní útvary – Údolí monumentů/ Monument Valley (Severní
Amerika/ USA – státy Arizona a Utah)
Jednotlivé skalní monumenty dosahují až výšky 300 metrů. V oblasti,
která leží jižně od arizonské řeky San Juan, se nachází monumentální
rezavočervené skály. Před 250 miliony let byla tato oblast pokryta pískovcem,
na kterém se rozlévalo mělké moře. Vněm se ukládalo bahno, které se postupně
měnilo na jílovitou břidlici. Voda se pomalu vypařovala a později, asi před 70
miliony let, se zemská kůra vyzvedla. Od té doby vrstvy hornin zvětraly
působením deště a větru a vytvořily stovky věžiček, jehel, tabuli a osamocených
vrchů, nazývaných „buttes“. V současnosti je Údolí monumentů částí Indiánské
rezervace Navahů. Panuje tu velmi sucho, průměrné roční srážky nedosahují ani 200 mm. Téměř jedinými
rostlinami jsou keře a kaktusy, které vydrží dlouhý čas bez vody.
Největší poušť – Sahara (Afrika/ Maroko, Západní Sahara, Mauretánie, Mali,
Alžír, Tunisko, Libye, Niger, Čad, Súdán, Egypt)
Největší poušť – rozloha 9 000 000 km čtverečních – na severu Afriky
podél obratníku Raka mezí Atlantským oceánem a Rudým mořem. Jižní okraj tvoří
řeka Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero a soutok Nilu s Atbarou. V
poslední době vlivem extrémního sucha poušť postupuje dále k jihu do oblasti
zvané Sahel. Povrch Sahary tvoří většinou plošina ve střední části se nacházejí
osamocená pohoří Tibesti a Ahaggar. Nánosy navátého písku na Sahaře jsou velmi
silné a souvislé. Písečná poušť (erg) zabírá však jen 1/9 celkové plochy
Sahary. Větrem vznikají dlouhé písečné přesypy, které se stěhují. Veškerý
jemnější prachový materiál odvál vítr. Písečné přesypy (barchany) se mohou
pohybovat až 100 metrů
ročně. Pouští oblasti, jejichž povrch je pokryt štěrkovými nánosy nebo
drobnější kamenitou sutí, se nazývá – serir. Vyskytují se například v Libyi.
Výše položené pláně a plošiny s příkrými skalními svahy, ze kterých všechny
jemnější částice odvál vítr, se nazývají – hamada. Karavany přecházející Saharu
se hamadám vyhýbají, raději vyhledávaly cesty přes štěrkové seriry.
Pouště světa
Další pouštní nej:
Největší podíl pouští – v Austrálii až 75% území (Evropa nemá
prakticky žádné větší pouště. Rozsah pouští narůstá o 60 000 km čtverečních
ročně – téměř 2/3 ČR).
Nejvýše položená poušť – Cchajdamská pánev na Tibetské náhorní plošině s
průměrnou nadmořskou výškou téměř 3 000 m.
Největší teplotní rozdíly – má poušť Gobi, kde teplota v létě dosahuje 45 stupňů Celsia a
v zimě chladné větry vanoucí ze severu ochlazují poušť až na –40 stupňů celsia.
Přinášejí i sníh, který může zůstat na povrchu Gobi až do jara (velké denní
rozdíly teplot – přes den přes 40 stupňů Celsia v noci klesají pod bod mrazu).
Největší písečný přesyp (duna) – dlouhý téměř 5 km a vysoký 430 m byl objeven v saharské
písečné oblasti ve středním Alžíru.
Nejpestřejší zbarvená poušť – Malovaná poušť (Painted Desert) v USA ve
státě Arizona. V této barevné poušti, která vznikla vpíjením minerálních látek
do hornin, vznikla oblast Zkamenělého lesa nazývaná Blue Mesa. Ten vznikl tak,
že kysličník křemičitý ze sopečného popela, rozpuštěný ve vodě, vsákl do dřeva
a vykrystalizoval a změnil se na kámen (pertifikoval).
Největší přírodní most – Duhový most (Severní Amerika/ USA - stát Utah)
Skalní most je 94 m
dlouhý, 88 m
vysoký, překlenuje kaňon 85 m
široký, ve vrcholu je silný 10
m. Pilíře přírodního kamenného mostu jsou tak
pravidelné, že je těžké uvěřit, že nejsou dílem člověka. Vrchol mostu je téměř
dokonalý čtvrtkruh čnějící z okraje skalního útesu, který tvoří jednu stranu
rokle. Na druhé straně se postupně stáčí až na dno kaňonu.
Nejdelší přírodní most – Borovicový oblouk (Severní Amerika/ USA – stát
Utah)
Ve státě Utah v Krajině oblouků (Landscape Arch) se nachází nejdelší
přírodní most na Zemi. Tento pískovcový oblouk má rozpětí 89 m a klene se do výšky 32 m nade dnem kaňonu. V
nejužší části má jen 1,8 m.
Největší ostrovní hora – Uluru/ Ayersova skála (Austrálie/ Australský svaz
– Severní teritorium)
Výška skály je 335 m
a její obvod 9 km.
Ostrovní hora „inselberg“ je tvořena pískovcem, pocházejícím z nejstarších
prvohor. Ten je bohatý na živec, který má červenavý odstín. Podle toho, jak na
něj dopadají sluneční paprsky, mění barvu od okrové, oranžovou až tmavě
červenou. Leží v samém středu australského kontinentu, asi 400 km jihozápadně od města
Alice Sprinte. Je starý více než 500 milionů let. Kupole vznikla erozí a
denudací okolních hornin. Suti nahromaděné v suchém období na úpatí hory jsou
během lijáků odnášeny. Tak se neustále obnovuje příkrost a čerstvost stěn.
Hladké, téměř svislé stěny modeluje hlavně působení přímého slunečního záření
(insolace). Žlábky na povrchu stěn vytvořila stékající dešťová voda, která
skálu také rozrušuje. Pro původní obyvatele Austrálie (Aboregines), kteří horu
nazývají Uluru, byla ostrovní hora posvátným místem. Evropští osídlenci ji
nazvali po siru Henrym Ayersovi premiéru Jižní Austrálie.
Nejrozsáhlejší travertinové terasy – Pamukkale (Asie/ Turecko)
Terasy mají délku 2 500 m
a průměrnou výšku 150 m.
Bílé terasy se rozprostírají po celé horské stráni Cal Dagi v Pumakkale
(turecky „bavlněný zámek“) v západní Anatolii u města Denizli. Horká podzemní
voda – 38 stupňů
Celsia – tu rozpustila v horninách velké množství
vápníku. Rozpuštěný vápník se vysráží ve formě pevné horniny – vápenatého
sintru (uhličitan vápenatý). Sintr se ukládá zejména na okrajích vodních
nádrží, čímž se jejich stěny přirozeně zvyšují. V průběhu desetitisíců let se
na svazích vytvořily pohádkové sněhobílé kaskády s ohrádkami a jezery. V
antické době zde Římané založili lázeňské město Hierapolis. Léčili zde
onemocnění srdce, kožní nemoci a revmatismus.
Největší jeskynní systém – Mamutí jeskyně/ Mammoth Cave (Severní Amerika/
USA – stát Kentucky)
Jeskynní systém Flint – Mammoth – Doplel Caves mají celkovou délku 530 km (zpřístupněných je 15 km). Mamutí jeskyně byla
objevena v roce 1799 lovcem medvědů Houchinsem. Spojení mezi jeskynními systémy
Mammoth a jeskynním systémem v pohoří Flint Ridge potvrdila výzkumná skupina v
roce 1972. Jeskynní systém je součástí Národního parku Mammoth Cave. Tento
národní park tvoří vápencová planina, jejíž povrch rozrušila eroze. Povrchová
voda vtéká tisíce závrtů do jeskyní. Samotné jeskyně jsou spojeny četnými
chodbami.
Další jeskynní nej:
Největší stalagmit – měří 32,7 m a nachází se v Krásnohorské jeskyni ve
Slovenském krasu.
Nejdelší stalaktit – se opírá o stěnu v jeskyni Cueva de Nerja u Mélage
ve Španělsku – jeho délka je 59
m a sahá ze stropu téměř až na dno jeskyně.
Nejdelší jeskynní pilíř (stalagnát) – je vysoký 39 a nachází se v čínské
jeskyni Daji Dong.
Největší ledová jeskyně – je Eisriesenwelt (Svět ledových obrů) v
Rakousku, jejíž prozkoumaná část má délku 42 km.
Nejhlubší jeskyně – je Réseau Jean Bernard – 1 535 m. Vchod leží v
nadmořské výšce 2 150 m
ve francouzských Alpách.
Nejhlubší propast – Gouffre de la Pierre St. Martin v západních Pyrenejích ve
Francii, která má hloubku 1
174 m.
Nejsilnější zemětřesení minulého století (Magnitudo podle Richterovy
stupnice)
Chile, 22. 5. 1960 (9,5 Richterovy stupnice)
Aljaška, 28. 3. 1964 (9,2)
Aljaška, 9. 3. 1957 (9,1)
Rusko, 4. 11. 1952 (9,0)
Ekvádor, 31. 1. 1906 (8,8)
Japonsko, 6. 11. 1958 (8,7)
Aljaška, 4. 2. 1965 (8,7)
Indie, 15. 8. 1950 (8,6)
Argentina, 11. 11. 1922 (8,5)
Indonésie, 1. 2. 1938 (8,5)
Nejničivější výbuchy sopek (podle počtu obětí)
Tambora, 1815, stát Zimbabwe, 90 000 obětí.
Miyi-Yama, 1793, ostrov Jáva (stát Indonésie), 53 000 obětí.
Pelé, 1902, ostrov a stát Martinique, 40 000 obětí.
Krakatau, 1883, stát Indonésie, 36 300 obětí.
Nevado del Ruiz, 1985, stát Kolumbie, 22 000 obětí.
Etna, 1669, ostrov Sicílie a stát Itálie, 20 000 obětí.
Laki, 1783, ostrov a stát Island, 20 000 obětí.
Unzen, 1792, stát Japonsko, 15 000 obětí.
Vesuv, 79, stát Itálie, 10 000 obětí.
El Chichón, 1982, stát Mexiko, 3 500 obětí.
Nejničivější bouře a záplavy (podle počtu obětí)
Chuang-che, 1887, Čína, 900 000 obětí.
Tsunami, 1896, Japonsko, 22 000 obětí.
Uragán, 1900, USA – stát Texas, 6 000 obětí.
Tornáda, 1925, USA, 689 obětí.
Záplavy, 1962, severní Německo, 315 obětí.
Tajfun, 1970, Bangladéš, 300 000 obětí.
Tajfun, 1991, Bangladéš, 150 000 obětí.
Zimní bouře – Blizard, 1993,USA/ Kanada/ Karibik, 220 obětí.
Tsunami, 2004, Indonésie/ Indie/ Thajsko/ Srí Lanka, 300 000 obětí.
Největší město světa (s aglomerací) - je s 35 197 000 obavytel
hlavní město Japonsku Tokyo.
Název znamená Východní hlavní něsto.Nachází se na ostrově Honšú v regionu
Kantó. Žije v něm více než 12 milionů obyvatel (s předměstími okolo 30
milionů), což je asi 10 % (resp. 25%) japonské populace, a je největším městem
Japonska. Až do roku 1868 se město jmenovalo Edo.
Největší město světa (bez aglomerace) - je v Indii ležící město Mumbai (Bombay, Bombaj) s 11 914
398 obyvatel. Je to hlavní město indického státu Maháráštra a největší přístav
západního pobřeží Indie.
Nejstarší hlavní město světa - je syrský Damašek, který je
označován jako nejstarší trvale osídlené město na světě. Předpokládá se, že
město bylo osídleno před 10 000 až 8 000 lety před Kristem. Nejstarším známým
opevněným městem bylo Jericho
na území dnešního Izraele.
Nejvýše položené hlavní město - Hlavní město Bolívie La Paz je povazováno za nejvýše
položené hlavní město světa - leží v Andách v nadmořské výšce 3 631 m.n.m. V Bolívii
rovněž najdeme nejvýše položené město světa. Jmenuje se Potosí a
leží ve výšce 4070 m.n.m.
Žije zde více než 123 327 obyvatel a spravuje se odtud department Potosí.
Blolívijským andám se také říká "americký Tibet". Jiné údaje uvádí,
že nejvýše položené město je Wenchuan v Číně, ležící v nadmořské výšce 5 100 m.n.m.
Rozlohou největší město na světě je Mount Isa v
Austrálii, jehož území (přes 41
000 km čtverečních) odpovídá rozloze Švýcarska.
Nejsevernější hlavní město -
Reykjavík (hlavní město Islandu) leží na 64 stupňů 08 minut N 21 stupňů 56
ninut W.
Nejsevernější město - je Longyearbyen (Svalbard - Špicberky) v
Norsku 78 stupňů 13 minut N 15 stupňů 33 minut E.
Nejsevernější milionové město - St Petersburg v Rusku 59 stupňů
56 minut N 30 stupňů 20 minut E má 4 661 219 obavatel.
Nejjižnější hlavní město - je
Wellington na Novém Zélandu 41 stupňů 17 minut S 174 stupňů 47 minut E.
Nejjižnější město - Puerto Toro v Chile 55stupňů 05 minut S 67
stupňů 06 minut W.
Nejjižnější milonové město - Melbourne v Australii 37 stupňů 49
minut S 144 stupňů 58 minut E.
Nejposvátnější město světa – Jeruzalém (Asie/ Izrael)
Městem světových náboženství je Jeruzalém v Izraeli. Právě díky množství
kulturních i historických památek posvátných pro židy, křesťany i muslimy, je
právem na celém světě považováno za „svaté město“. Zeď nářků je považována za
poslední pozůstatek chrámu postaveného králem Šalamounem a je nejposvátnějším
místem všeho židovstva. Chrám Božího hrobu postavený poprvé roku 335 nad
údajným hrobem Ježíše Krista na pahorku zvaném Golgota je hlavním cílem poutníků
různých křesťanských náboženství (římskokatolické církve, pravoslavných, Koptů,
syrsko-ortodoxní církve a Etiopanů). Skalní chrám činí z Jeruzaléma svaté město
pro všechny islámské věřící, protože stojí na hoře Moria, odkud prý okřídlená
kobyla odnesla Proroka Mohameda do Sedmého nebe, kde sídlí Alláh.
Největší sakrální (církevní) stavby
Největší chrámový komplex na světě - je Angkor Vat v Kambodži.
Tato stavba hinduistických kmérských králů byl postavena okolo roku 1150. Celý
komplex má plochu neuvěřitelných 260
km čtverečních s více než dvousotvkou chrámů.
Největší kostel – je Notre Dame de la Paix najdeme ve městě
Yamoussoukro ve státě Pobřeží Slonoviny. Až do dostavění baziliky v roce 1989
byl největším chrámem sv. Petra ve Vatikánu.
Největší katedrála – Dóm St. John the Divine v New Yorku.
Největší synagogu – zasvěcenou židovství je chrám Emanu-El rovněž
v New Yorku.
Největší mešita – největší muslimskou stavbou je mešita šacha
Fajsala v Islámábádu.
Největší buddhistický chrám – najdeme v Jogjakartě (Indonésie) a
jmenuje se Borobudur. Buddha v Pesanu (Čína) je největším kamenným Buddhou na
světě.
Největší hinduistická svatyně – je chrám Menakshi ve městě
Madurai v Indii.
Nejvýznamnější poutní místa
Křesťanství: Chrám sv. Petra, Santiago de Compostela,
Lourdy. Islám:Medina,Mekka.
Hinduizmus: Mathura, Benáres..
Buddhizmus: Jokhang, Potala (Lhasa)
Nejvyšší budova světa – je mrakodrap Tchaj-pej 101. Nachází se ve
městě Tchaj-pej, hlavním městě Tchaj-wanu. Má celkem 101 pater a dosahuje výšky
509 m.
Tchaj-pej 101 byla dokončena v roce 2004 a slavnostně otevřena 31. prosinece.
Nejvyšší stavba světa - Canadian National Tower (také
CN Tower) v Torontu je nejvyšší stavbou světa. Její výška je 553 metrů. Ale je
to vlastně sporné. Některé zdroje, včetně Guinnessovy knihy rekordů, ji sice
uvádějí jako nejvyšší stavbu světa, ve skutečnosti však jde o vyhlídkovou věž.
a nejde tedy o dům v “klasickém" slova smyslu s kancelářemi,
obytnými prostorami a podobně.
Nejvyšší most - Millau (Francie) výška 343 metrů, délka 2460 metrů. Je ve výšce 245 metrů nad zemí, váží
400 000 tun, odolá větru 210
kilometrů za hodinu a jeho výstavba stála téměř 300
milionů euro. Konstrukce mostu Millau na jihovýchodě Francie je obrovskou inženýrskou
stavbou, která svojí výškou dokonce předčí známou Eiffelovu věž o 16 metrů. Vzdoruje
fyzikálním zákonům, ochraňuje horskou členitost údolí řeky Tarn. Most
prodlužuje dálnici A-75 o 2
460 metrů, uvolňuje provovoz a zkracuje o více než 100 kilometrů trasu
mezi Paříží a pobřežím Středozemního moře. Na výstavbě mostu se podílelo celkem
7 evropských zemí, design mostu je dílem britského architekta Sira Normana
Fostera. Most stojí na 7 velkých pilířích, jeho délka je 2 460 metrů a v
nejvyšším bodě dosahuje výšky 245
metrů nad zemí. Pokud započteme horní stožár a základnu
pro vozovku, jejiž tloušťka je 4,20 metrů, most dosahuje celkové výšky 336 metrů.
Nejdelší most - podle celkové délky (neberu v úvahu nízké
nadzemní mosty, používané ve městech či nestabilním terénu) je most přes
jezero Pontchartrain v USA - stát Louisiana o celkové délce 38 422 m (tedy asi 38,5 km). Most byl dokončen
v roce 1969.
Největší visutý most - Akaši-Kaikjó
je s rozpětím hlavního pole 1
991 m nejdelším visutým mostem na světe. Spojuje města
Kóbe na ostrově Honšú a Awadži na stejnojmenném ostrově. Celková délka mostu je
3 911 m.
Původně bylo rozpětí pouze 1 990
m, ale během zemětřesení v roce 1995 (ještě se stavěl)
se o 1 m
zvětšilo. Most je navržen tak, aby odolal větru o rychlosti 285 km/h a zemětřesení o
stupni 8,5 Richterovy stupnice.
Nejdelší silniční tunel - Laerdal
v Norsku, tunel je dlouhý 24
510 m. Práce na něm byly zahájeny 15. 3. 1995 a do provozu byl uveden
asi po pěti letech - 27. 11. 2000. Konstrukce tunelu bere v úvahu
stresovou zátěž, jíž jsou vystavováni řidiči jedoucí dlouhými tunely, a tubus
tunelu je rozdělen na čtyři části třemi příčnými tunely. Příčné tunely narušují
jednotvárnost hlavního tubusu, poskytují rozptýlení a umožňují řidičům si
odpočinout
Nejdelší podvodní silniční tunel - je japonský Tokyo Aqua
tunel dlouhý 9 583 m
vedený pod Tokyjským zálivem. Je tvořen ze dvou tunelů jeden měří 9 583 m a druhý 9 576 m. Do provozu byl
uveden 18. 12. 1997.
Nejhlubší podvodní tunel - je tunel Eiksund. Najdeme ho v
Norsku v hloubce: -287 m.
Jeho výstaba začla v roce 2004
a termín ukončení je v roce 2007.
Nejdelší železniční tunel - je Seikan v Japonsku. Jeho
celková délka je 53, 85 km
(z toho 23,3 km
vede pod mořským dnem). Od 13. 3. 1988 tento tunel spojuje ostrovy Honšů a
Hokaidó.Tento tunel je zároveň nejdelším tunelem na světě
Nejdelší podmořský železniční tunel - je Eurotunel (ang. Channel Tunnel) pod
Lamanšským průlivem, vedoucí mezi anglickým Folkestone a francouzským Calais.
Tunel umožňuje od roku 1994 přímé železniční spojení mezi Londýnem a Paříží a
je provozován společností Eurotunnel. Tunel je dlouhý 50 km, z toho 39 km je pod mořským dnem.
Průměrná hloubka je 45 m
pode dnem moře. Nákladní doprava je provozována vlaky SNCF a EWS, z francouzské
strany vede rychlodrážní trať napojující se na celofrancouzskou železniční síť.
Z anglické strany se obdobná trať teprve staví, zatím je doprava vedena po asi
120 let staré trati z Doveru do Londýna. Osobní vlaky jsou vedeny jednotkami
Eurostar. Ve městech Folkestone a Calais se nacházejí velké terminály,
umožňující naložit do nákladních vagónů automobily.
Nejvýše položený tunel - Eisenhower Memorial
v USA leží v nadmořské výšce 3
401 m.
Nejstarší tunel - byl pěší tunel pod řekou Eufrat, který lidé
využívali již v roce 2500 před našim letopočtem.
Absolutně nejdelší tunel - je prozatím japonský tunel Seikan,
ale již v roce 2010 to nebude pravda. Nejdelším tunelem se stane švýcarský
železniční tunel Gotthard (Gotthard
Base Tunnel). Jeho celková délka po první etapě 56 989 m a po druhé etapě
(v letech 2015-2020) bude jeho celková délka 75 km.
Nejdelší skalní tunel - Päijänne
Water Tunnel v jižní části Finska s délkou 120 km. Tunel přivádí vodu z
druhého největšího jezera Finska (jezero Päijänne) do měst jižního Finska. Jeho
výstavba trvala 10 let (1972-1982).
Nejdelší linka metra na světě - Serpuchovsko-Timirjazevskaja
je jedna z linek moskevského metra. Bývá značena černou nebo šedou barvou,
alternativně také číslem devět. Její celková délka je 41,5 km a byla postavena v
letech 1983-2002.
Budova s nejvíce patry - nejvíce podlaží 108 má
mrakodrap Sears Tower v
Chicagu (USA). Byl postaven v letech 1970 až 1973 podle návrhu firmy Skidmore,
Owings a Merrill. Je nejvyšším mrakodrapem Spojených států amerických. Nejvyšší
podlaží je ve výšce 412,7 m.
Pracuje v ní přibližně 10 000 lidí a dalších 50 000 jí denně
navštíví. Sears Tower váží celkem - 225 500 tun a je celý pokryt sklem.Od
svého dokončení až do roku 2004 byl nejvyšší budovou světa; v roce 2004 jej
předčil mrakodrap Tchaj-pej 101. K prvenství Sears Tower došlo po teroristickém
útoku na mrakodrapy Word
Trade Centra 11. září 2001, kteté měly 110 podlaží.
Největší hrad - Pražský hrad je hrad v
Praze, existující již od nejranější historie Prahy. Podle Guinessovy knihy
rekordů jde o největší hrad na světě. Je symbolem města i celé země. Je 570 m dlouhý a 110 m široký.
Největší krytý stadion - Superdome v New Orleansu
Jedná se vlastně o obrovskou mnohoúčelovou budovu z betonu a z oceli s největší
kopulí na světě. Je vlastně jakýmsi centrem společenského dění. Budova je
vysoká jako 26 poschoďový dům, plocha střechy je 4 ha. Kupole má průměr 207 m, její výška ve středu
je 83 m.
Kapacita stadionu je 75 000 sedících diváků. Tato kapacita se může pružně
snížit o 15 000 míst, protože různé sporty žádají různou hrací plochu i mají
jiné požadavky na hlediště.
Největší fotbalový stadion - je Rungnado May Day Stadium ve městě
Pyongyang v KLDR (Severní Korea) s místy pro 150000 fanoušků. Na stadionu hraje
reprezentační mužstvo KLDR.
Nejvyšší konstrukce na světě - je mořská ropná věž Petronius Platform v
Mexickém zálivu vzdálena 210
km od New Orleans. Je velká 610 metrů, ale pouze 75 metrů je nad mořksou
hladinou.
Největší komerční budova na světě - Aalsmeer Flower Auction v Holandsku je s
rozlohou 990 000 m
čtverečních je zřejmě nějvětší komerční bodovou na světě. Slouží jako
hala na prodej květin (prodá se zde 20 milionů květin za den).
Nejvyšší budova všech dob - tou se zřejmě v roce 2010 stane s
výškou jednoh kilometru (1000
m) Buenos Aires Forum - Argentina.
Nejdelší zeď - Velká
čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. V
dnešní podobě byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku
17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Zeď se
táhne v ohromující délce 6 700
km. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá
v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných
místech je naopak přerušena.
Nejdelší lanová dráha na světě - se nachází ve venezuelských
Andách. Lanovka vede přímo z centra správního města Merida, které se nachází ve
výšce 1577 metrů
nad mořem a vyváží turisty do výšky 4765 metrů na horu Pico Especho, odkud je
nejvyšší hora Venezuely - tj. Pico Bolívar (5007 metrů) prakticky na
dosah. Pokud se některému z pasažérů udělá v důsledku překonání převýšení 3188 metrů během necelé
hodiny špatně, je zde k dispozici lékařská služba vybavená dostatečným
množstvím stlačeného kyslíku.
Nejdelší schody na světě - přísluší k lanové dráze celkem 11
674 stupňů služebního schodiště pozemní lanovky z Mülenen v Berner Oberlandu na
Niesen vede na vrchol této hory. Schodiště však není běžně přístupné veřejnosti
a využívá jej pouze personál údržby. Pokud by se však stalo, že by lanovka
zůstala stát na trase, mohli by po něm cestující sejít dolů do údolí. Jednou za
rok se schodiště otevírá pro zvláštní sportovní událost. Běžci zde při
každoročním běhu po niesenském schodišti soutěží, kdo bude nejrychleji na
vrcholku.
Nejdelší metro - New York délka - 398 km. Oficiální začátek
existence podzemní dráhy v New Yorku se datuje rokem 1904. Síť této největší
podzemní dráhy na světě měří 398
km a na 25 trasách leží 469 stanic. Nejfrekventovanější
stanicí na Washingtonově náměstí prochází osm tras, jimiž ve špičce projede
během hodiny téměř 80 vlaků. Na trasách jezdí jak lokální vlaky, které
zastavují ve všech stanicích, tak expresní, jež staví až po delším úseku trasy.
Nejmodernější a nejrychlejší trasou, kde jezdí jen expresní vlaky, je trasa
JFK, spojující nejsevernější část Manhattanu s mezinárodním letištěm J. F.
Kennedyho.
Nejstarší metro - Londýn první metro v
dějinách, délka - 392 km.
Výstavbu navrhl už v roce 1846 Charles Pearson, první šachta se ale začala
hloubit až v roce 1860. První trasa metra byla otevřena už tři roky poté. Byla
dlouhá pouhých šest kilometrů, na kterých bylo sedm stanic, a spojovala
Paddigton s Farringdonskou ulicí. Dnes je metro dlouhé 392 km, má 10 tras a 245
stanic. První vlaky byly taženy parní lokomotivou a vagony osvětleny plynem. Ty
pak vystřídaly první vlaky s elektrickým pohonem a elektrickým osvětlením. Ve
druhé světové válce byly stanice metra využívány jako protiletecké kryty a
jedna větev metra byla dokonce uzavřena, protože tam byly ukryty sbírky
Britského muzea a národní poklad Anglie. V roce 1964 tu byly poprvé vyzkoušeny
automatické vlaky bez řidičů. Největší stanice Baker Sreet a Morgate mají deset
nástupišť, ze kterých lze přestoupit na další čtyři trasy. V roce 1975 postihlo
metro tragické nehoda, při které zahynulo 43 lidí. Nejnovější úsek londýnského
metra byl otevřen v roce 1999.
Největší vodní elelktrárna - Tři soutěsky je český
název pro přehradu s největší vodní elektrárnou na světě, budovanou na řece
Jang-c'-ťiang v Čínské lidové republice. Hráz byla dostavěna v květnu 2005,
nyní ji čeká již jen doinstalace části zařízení. Objem nádrže je 39,3 miliard
m³ vody. Naplnění nádrže a zahájení plného provozu se předpokládá v roce 2009.
Postupné napouštění ohromné nádrže si vynutilo přestěhování asi 1,3 milionů
lidí, pro něž musela být přesunuta celá města, hladina řeky stoupne o desítky
metrů. Cena díla je 21,7 miliardy dolarů a po uvedení vodní elektrárny do
provozu bude pokrývat až desetinu čínské spotřeby elektrické energie.
Nejvyšší přehradní hráz - Rogunskaja na řece Vachš
(Tádžikistán) má hráz vysokou 335
m.
Nejstarším plavebním kanálem - který člověk vytvořil a který
je historicky doložen je Velký kanál v Číně, postavený v letech 485 až 283
př.n.l., ovšem nedůležitějšími průplavy jsou jednoznačně Suezský průplav a Panamský průplav.
Největší říční bariérou - je protipovodňová bariéra přes řeku
Temži v Londýně Stavba má za úkol chránit úseky podél řeky před zaplavením
vodami Severního moře. Tak jak nastává v moři příliv a odliv, zdvihá se i klesá
hladina Temže. Rovněž rozbouřené moře způsobuje zvednutí hladiny Temže a
docházelo tak zaplavování ulic a celých čtvrtí. Bariéra je 520 m dlouhá a 32 m vysoká. Byla postavena v
letech 1975 - 1982 a
náklady na ní dosáhly 500 miliónů liber. Sestává z 10 pohyblivých ocelových
vrat, 9 pilířů a 2 příbřežních opěr. Vrata se přivírají a pootvírají podle
situace v řece. Jakmile řeka stoupá, bariéra se začne vynořovat nahoru. Čím
silnější záplava přichází, tím výš je hrazení vytlačeno. Takto je možno zcela
přehradit řeku za 30 minut.
Nejdelší železnice - Transibiřská magistrála (Rusko) spojuje
Moskvu s Vladivostokem 9 288, 2
km kolejnic. Cesta přes osm časových pásem (po celé
trati platí moskevský čas) trvá jeden týden. Stavba byla zahájena v roce 1891 a první vlak vyjel v
roce 1903.
Největší ropná věž - Ropná plošina Statfjord B
Ropná plošina Statfjord B byla postavena v letech 1978 - 1981 a je jedním z
největších a nejtěžších objektů, kterými dokázal člověk pohnout. Leží v
Severním moři 180 km
západně od Songefjordu a 185
km severovýchodně od Shetlandských ostrovů. Na stavbu
věží bylo použito přes 837 000 tun železobetonu, ocelová konstrukce nad
hladinou má hmotnost 40 641 tun. Ode dna až k vrcholu má celá stavba 271 m a je tedy jen o 30 m nižší než Eiffelova věž,
je však 115 krát těžší. Stavba základny a plošiny probíhala odděleně a obě
části byly smontovány až na moři. Celá stavba stála 1,84 miliard dolarů.
Největší vědecký přístroj - je Elektron - pozitronový kolidér u
Ženevy (CERN). Pomocí přístroje je možno zkoumat nejmenší částice hmoty.
Délka tunelu je 27 km,
což je stejný obvod jako trasa Circle Line londýnského metra. Ve vzdálenostech 3,6 m po obvodu tunelu je
umístěno 4600 obrovských magnetů. Na zařízení bylo spotřebováno celkem 61 000 t
součástek. Spotřeba elektrické energie je 70 MW, což je pro srovnání spotřeba
poměrně velkého města.
Nejstarší a nejvýznamnějšího kosmodromu na světě - je Bajkonur Za celou existenci
kosmodromu zde bylo vypuštěno asi 2500 kosmických raket a více než 3000 aparátů
a družic. První start nosné rakety se uskutečnil 4. října 1957, kdy byla
dopravena na oběžnou dráhu umělá družice Sputnik 1 o hmotnosti 83,6 kg. Jednalo se o první
těleso, které bylo vysláno člověkem do vesmíru. V listopadu 1957 vzlétl na
raketě Sputnik 2 do vesmíru první živý tvor - pes Lajka. Startovala odtud Luna
2, která jako první dosáhla Měsíce i první sondy, vyslané k Venuši a Marsu.
Nepochybně nejvýznamnější událostí světové kosmonautiky se stalo vyslání
prvního člověka do vesmíru Jurije Alexejeviče Gagarina na kosmické lodi Vostok
1. Stalo se tak 12. dubna 1961 právě z kosmodromu Bajkonur. Jurij Alexejevič
Gagarin jako první člověk v dějinách třikrát oblétl Zemi a vrátil se úspěšně na
rodnou planetu. Stejně tak odstartovala z Bajkonuru první žena-kosmonautka
Valentina Těreškovová.
Nejvyšším majákem na světě - je maják Marine Tower v
Jokohamě v Japonsku, který byl postaven v roce 1961 při příležitosti oslav
100. výročí otevření Jokohamského přístavu. Celá konstrukce je z oceli, maják
má svítivost 600 000 kandel a je vidět ze vzdálenosti přibližně 32 km. Nejslavnějším
majákem je maják na ostrově Faru, který byl zařazen mezi oficiálních sedm
divů světa a Nejstarším majákem na světě, který byl postaven na širém moři a
který se zachoval až do současnosti a neustále funguje je maják Bell Rock v Severním moři 18 km od východního pobřeží
Skotska.
Automobilismus:
Automobilismus je nejrychleji vyvíjejícím se oborem v dopravě, neustále se
objevují nejrychlejší, nejmodernější, nejúspornější, nejbezpečnější a nejdražší
auta, proto je i složité vypsat automobilová nej.
Rychlostní rekordy z historie - rychlost 100 km/hod překonal v roce
1899 elektromobil „La
Jamais Contente“ Camille Jenatzyho. Rychlost 200 km/hod překonal v
roce 1906 parní automobil firmy Stanley Brothers řízený Fredem Marriottem.
Rychlost 1000 km/hod
překonal v roce 1970 automobil s raketovým motorem The Blue Flame firmy
Reaction Dynamics řízený Gary Gabelichem. Nadzvukovou rychlost překonal v roce
1997 automobil TrustSSC.
Nejrychlejší silniční auto - Chrysler ME412 - 400 km/h Vůz, který se
poprvé objevil na letošním autosalónu v Detroitu má pod kapotou dvanáctiválec o
objemu 5999 kubických centimetrů, který dokáže podat výkon až 626 kW při 5750
otáčkách za minutu. Tento v současné době nejrychlejší silniční vůz na světě je
osazen manuální sedmistupňovou převodovkou. Vyrobeno bude jen 100 kusů ročně.
Cena: nemá prý přesáhnout 20.000.000 Kč.
Nejdelším autem - které kdy bylo sestrojeno, je třicet metrů dlouhá
limuzína kalifornského designéra Jaye Ohrberga. Uvnitř luxusního vozu s
šestadvaceti koly najdete bazén i s prknem a obří vodní postel.
Největší nákladní automobil na světě- má úctyhodné rozměry i
váhu. Na výšku tento obr měří 7,4
metru, 8,8
metru na šířku a bezmála 15 metrů (jako vagon
tramvaje) na délku. Váha prázdného nenaloženého automobilu, který uveze až 400
tun nákladu, je 240 tun (váha 160 osobních automobilů). Nese označení Liebherr
T282B a jednotlivé jeho části přicházejí do amerického závodu Liebherr ze všech
koutů světa. Např. motor dodává detroitský závod Detroit Diesel MTU a Cummins,
společnost Siemens navrhla systém řízení a elektroinstalaci a pneumatiky
speciálně pro tento vůz vyvinuly společnosti Michelin a Bridgestone.
Nejdražším autem - je Bugatti Type 41 Royale. Ettore Bugatti
založil v Miláně malou, ale slavnou automobilku v roce 1909. Do roku 1940
vyprodukovala továrna 8000 automobilů a jejím skvostem se stal výše uvedený
model. Tento automobil je šest metrů dlouhý a na dokonalosti jeho
třináctilitrového osmiválce pracoval Ettore téměř dvacet let. Aut se vyrobilo
jen šest. Všechna jsou pojízdná a pokud je některý z majitelů nabídne k
prodeji, cena se aukčními domy odhaduje na patnáct milionů dolarů.
Nejprodávanějším automobilem - je Toyota Corolla. První
Corolly spatřily světlo světa v roce 1966, aby Toyota v roce 1997 slavila
rekord 20ti milionů vozů prodaných po celém světě. Zákazníci i odborníci se
shodují, že hlavní předností veleúspěšného modelu je spolehlivost. Není proto
žádným překvapením, že japonská firma Toyota Motors patří na špici tří
největších výrobců automobilů na světě. Tuto trojici doplňuje General Motors a
Ford.
Letectví:
Největší letadlo – Antonov (An-225 Mriya) je největší
letadlo, které kdy bylo zkonstruováno (rozpětí: 88,4 m, délka: 84 m, výška: 18,2 m). Bylo navrženo pro
přepravu kosmoplánu Buran a částí nosné rakety Eněrgija nebo Proton. Po zrušení
vývoje kosmoplánu bylo odstaveno, avšak po pěti letech znovu nasazeno do
obchodního provozu. Letadlo je schpno pojmout až 150 tun nákladu. Vyroben byl
pouze jeden letoun s označením CCCP-82060.
Největší osobní letadlo - Airbus A380, vyráběný
společností Airbus S.A.S, je největší osobní dopravní letadlo světa. Má tři
paluby, je poháněný čtyřmi ohromnými motory a pojme až osm set cestujících.
A380 má úctyhodné rozpětí: 79,75
m, délku: 72,727 m, výšku: 24,199 m i dolet 15 100 km . V přepychové
verzi mají cestující k dispozici vlastní postel, bar, společenskou místnost
nebo tělocvičnu. Jeho cena je přibližně 8,2 miliardy korun.
Nejrychlejší letadlo - X-43A je nerychlejší letadlo,
jeho nejvyšší rychlost dosahuje 11 000 km/h. Už v březnu 2004, uskutečnila
americká vesmírná agentura první úspěšnou letovou zkoušku, při které malý
bezpilotní model X-43A dosáhl rychlosti 7 machů. V listopadu téhož roku se mu
podařilo pokořit i hranici 10 machů. Vzhledem k velké spotřebě paliva byl
namísto startu ze země vypuštěn z obřího bombardéru B-52 a až k hranici 5 machů jej
urychlil standardní raketový pohon. Dalšího zrychlování dosáhl za pomoci tzv.
scramjetu, náporového motoru (ramjet) s nadzvukovým spalováním, který využívá
vysoké rychlosti letounu k nasávání kyslíku z atmosféry a mísí jej s vodíkem z
nádrží. Konstrukce scramjetovým motorů by v budoucnu měla umožnit rychlost letu
až k hranici 15 machů. Pro srovnání kosmické rakety se při návratu do atmosféry
mohou pohybovat rychlostí až 36 mach.
Nejdražší stíhací letadlo - Lockheed Martin/Boeing F/A-22
Raptor je nejdražším stíhacím bojovým letounem světa. Je zároveň nejobratnější
a téměř neviditelný radarem. Příď, nasávací otvory a ocasní plochy svírají úhel
48°, aby se radarové paprsky neodrážely zpět směrem k radaru. Jako jediný dosud
známý bojový letoun má dosáhnou nadzvukvé rychlosti bez použití přídavného
spalování. Cestovní rychlost: 1
850 km, nejvyšší rychlost: 2 484 km, dolet: 3 000 km. Cena jednoho
exempláře dosahuje 71,2 milidy dolarů.
Největší letiště - největší světová letiště podle počtu
cestujících - Atlanta (Hartsfield-Jackson/USA) 83,606.583. Největší světová
letiště podle přepraveného nákladu v tunách - Memphis (International/USA)
3,554.575. Největší světová letiště podle počtu letů - Chicago (O`Hare/USA)
963.588.
Námořní doprava:
Největší cestovní loď - Queen Mary 2 byla postavena ve Francii a
přepraví 2620 cestujících, kteří mají mimo jiné možnost vykoupat se v některém
z pěti bazénů. Loď má 15 palub a je 345 metrů dlouhá. Její výška odpovídá výšce
budovy o 23 podlažích. Kromě 2620 cestujících je na ní 1250 členů posádky.
Největší tanker na světě - Jahre Viking, vyrobený v roce 1979, uveze
při plném zatížení 565 000 tun ropy. Přepravuje náklad v hodnotě 120 milionů
dolarů. Tento námořní kolos měří 458 metrů na délku, což je téměř dvakrát více
než pověstný Titanic.
Největší kontejnerová loď - Emma Maersk, je délkou která se
přibližuje čtyřem fotbalovým stadiónům – měří 397 m a na šířku 56 m. je největší
kontejnerovou lodí na světě. Její kapacita se odhaduje na 11,000 kontejnerů standartních
rozměrů, experti ale říkají, že pokud by se loď vytížila na 100%, pojmula by až
neuvěřitelných 13,500 kontejnerů. Analytici očekávají, že trh dokáže technicky
dohnat tyto lodě až na konci desetiletí.Tento obří pojízdný kontejner je v
mnohém výjimečný a tak jej může kvůli jeho velikosti obsluhovat jen asi 40
přístavů na světě.
Největší přístav - je nizozemský Rotterdam. Na ploše sta čtverečních
kilometrů leží 1200
kilometrů potrubí a kabelů a pracuje třináct milionů
lidí. Přístavem ročně projde 310 milionů tun zboží.
Největší replika - Jihoafrický multimilionář Sarel Gous chce postavit
originální repliku Titaniku. Stavba Titaniku II bude stát v přepočtu asi 30
miliard USD.
Are you 18? Come in and don't be shy!
(loveawake.ru, 31. 1. 2022 14:39)